Začátek roku v rodném městě i daleké Belgii

Krnov, Město Albrechtice, Brusel. S druhou knihou jsem se za čtenáři vydal do všech směrů.

Začátek roku jsem měl náročný pracovně, řešili jsme bydlení a konečně jsme se mohli s Martinem legálně vzít (což se taky stalo :). Než mě do postele srazila viróza, měl jsem radost z několika fajn cest po autorských čteních a besedách. V lednu jsem se podíval do Městské knihovny Krnov, kde mě pan ředitel Jakub Mruz s ostatními zaměstnanci knihovny uvítal opravdu královsky. I svačinu na ráno do vlaku jsem dostal! Povodně uštědřily knihovně opravdu obrovskou ránu, místní čtenáři během noci přišly o tisíce svazků knih a knihovna se z následků povodní ještě úplně nevzpamatovala. Měl jsem radost, že jsem mohl místním čtenářům zpříjemnit večer a těším se na příště! Choďte do knihoven, pracují tam fajn lidi a každého čtenáře si váží! 

V únoru jsem se podíval do prostor nově zrekonstruovaného měšťanského domu v Městě Albrechticích, kde jsem četl před svou rodinou, mnoha učiteli a učitelkami ze základní školy, před místními. Nemohl jsem si jako autor přát nic menšího, než být v sále plném lidí, kteří mě znají už od malého kluka, kteří si mě přijdou poslechnout a koupí si mou knihu. A když si vás přijde poslechnout i učitelka, která vás učila psát, je to opravdu pocta! Díky za všechnu podporu, svému městu budu vždycky věrný. Teď se jen snažit, aby třetí kniha stála za to a měl jsem co číst. 

Druhá únorová akce proběhla v Bruselu. Místní Krajanský spolek Beseda, založený už v roce 1904, je jedním z nejstarších krajanských spolků v Evropě. Sdružuje Čechy i Slováky v Bruselu, pomáhá jim udržovat tradice, stmeluje místní komunitu, pořádá kulturní a společenské akce. Každoročně pečou místní krajané vánočky, pořádají čarodějnický rej, dělají Mikulášskou besídku nebo organizují burzy knih. Když jsem do Bruselu psal, moc jsem nepočítal s tím, že by mi opravdu nabídli možnost u nich pár stránek přečíst. Ale ono se to povedlo. S Martinem jsme si udělali výlet do Bruselu, setkali jsme se s lidmi, kteří z Československa nebo Česka odešli před pár lety, někteří ale emigrovali ještě za komunismu. V Pražském domě v Bruselu se sešli lidé mnoha národností. Češi, kteří uprchli před komunismem přes Švédsko do Belgie, Američané, kteří v Belgii potkali své budoucí manželky z Československa, nebo hudebník ze Švédska, který studoval v Česku, přestěhoval se do Belgie a tam poznal svou současnou ženu z Česka. Jak by člověk v Bruselu čekal, mluvilo se tam hodně jazyky, jedly se čerstvé rohlíky, které upekla paní Olga, a bavili jsme se o literatuře, Bruselu, životě v jiné zemi. Podívejte se na jejich webové stránky, kde se o spolku dozvíte víc. 

Kromě autorských čtení bych se rád pochlubil i se svým prvním rozhovorem v podcastu. V Mariánských Lázních jsem si v průběhu festivalu Knižní lázně popovídal před kamerou do podcastu Divokej západ a byla to super zkušenost. Poslechnout si ho můžete tady.

A co chystám na další týdny? Tak především se budeme stěhovat :) Těším se jako malé dítě, ale taky mi to neumožní se zúčastnit velkého množství akcí. A jelikož se začínám věnovat textu třetí knihy, rád bych se teď ponořil do příběhu a postaral se o to, aby stál za to číst. I tak se ale můžeme na pár místech vidět.

Třeba 21. a 22. března se můžeme potkat na Knižním festivalu Ostrava. Na stánku nakladatelství Togga budu společně se spisovatelem Lukášem Zárybnickým prodávat knihy a rád se tam s vámi potkám. Program je opravdu pestrý, knihy se prodávají s festivalovou slevou, tak toho využijte. Sám se festivalu zúčastním poprvé a jsem na něj zvědavý. V dubnu se opět podívám do rodného okresu a ve Vrbně pod Pradědem přečtu něco ze své druhé knihy. Kdo by se pohyboval v okolí, ve čtvrtek 3. dubna se můžeme vidět. A pokud se plánujete podívat na Brno pride week, který se uskuteční letos v červnu, tak v pondělí 16. června dorazte na debatu o queer literatuře, které budu mít tu čest se zúčastnit i já. V loňském roce se festival hrdosti opravdu povedl, průvod byl plný fajn lidí, celým městem se nesla pozitivní atmosféra a byla to příjemná událost. Detaily budou vždy na mém webu.

Snad se vám vede dobře, nenecháváte se zbytečně stresovat událostmi, které se ve světě dějí, a když, tak se odreagujete u dobrých knížek. S pár kamarádkami a kamarády jsme si před rokem založili čtenářský klub, jednou za měsíc se setkáváme, debatujeme o knížkách, čteme si z nich, pijeme u toho pivo. Na každé naše setkání se neskutečně těším. Je nám spolu dobře, nadšeně spolu sdílíme naše dojmy a zážitky z knih, odrazujeme se od četby jiných, probíráme kauzy v literární branži. A mě to neskutečně nabíjí. Je to totiž jako jakákoli jiná aktivita, kdy člověk tráví čas s těmi, které má rád, a společně hrají volejbal, věnují se hudbě, bojují proti sobě v šachové partii nebo v deskových hrách. Přestože knihy a četba jsou výsostně individuální aktivita, i o knihách se dá mluvit. A je to moc fajn. Člověka to neskutečně inspiruje, na jednotlivé příběhy se dívá najednou jinak, ostatní člověka zavedou i do těch částí knihovny, kam by normálně nezabloudil. Pokud by vás členství v nějakém podobném klubu lákalo, poohlédněte se na internetu. Je jich hodně a jejich obliba i podle odborníků roste. A nebo si rovnou založte podobný klub s přáteli ve vašem městě. Knihy nás nás dívat se na svět očima jiných lidí. A to není vůbec málo.

Krásné jaro!